Fascinující - vzít kus hlíny, která provází každý náš krok, vytvořit konvičku, hrnek nebo misku. Doobléknout je glazurou, nechat slinout ohněm a pak už jen vychutnávat.
Alenu Šumovou inspiruje příroda a dávnověk. Lákají ji živé glazury, kované doplňky, netradiční technologie a vše, co je jen trochu jiné než normální. Když poprvé v jižních Čechách na vlastní kůži zažila výpal živým ohněm, tak věděla, že chce přejít od elektrické pece na pec otápěnou dřevem. Vše si dělá po svém a těší se na každou nově otevřenou pec. Průvodci a pomocníky jsou jí hlína, voda, oheň a náhoda.
"Výpal ohněm je jedno velké dobrodružství, jehož výsledek nelze nikdy dopředu odhadnout. Záleží na mnoha okolnostech, na druhu použitého dřeva, jeho vlhkosti, naložení pece, umístění výrobků, délce výpalu a i počasí má na výsledek zásadní vliv. Každý výpal skýtá nějaké překvapení a právě nevypočitatelnost je pro mě důvodem, proč pálit živým ohněm," říká o své práci Alena Šumová.
Většina výrobků začíná svou cestu na hrnčířském kruhu, pak je ručně dotváří. Po částečném zaschnutí obtáčí výrobek (zbavuji přebytečné hlíny). Nakonec (nalepením hubičky, ucha, nožek) dotáhne každý kousek do konečné podoby. Vyschlé a začištěné se přežahují (první výpal na cca 1000 °C). Střep je připraven na glazování. Glazury si připravuje sama s použitím materiálu z místních zdrojů (jíly, popely). Po glazování přichází na řadu pálení. Výrobky prochází v peci na dřevo vysokou teplotou (až 1 300°C), díky které získávají hutný, slinutý, nenasákavý střep.
Od roku 2015 pracuje ve své nové dílně v kouzelném městyse Levín u Litoměřic, kde je možné si keramiku přímo zakoupit. Jezdí také prodávat na různé jarmarky, festivaly čajů a jídla.