odkaz na video - Česká televize

V širší oblasti Lounska a Žatecka se dosud skrývají zbytky kdysi početných záhadných objektů. Jsou to většinou jen zhruba opracované kamenné bloky zvané menhiry, vztyčované buď samostatně nebo ve skupinkách. Jejich původní účel a doba vzniku jsou neznámé, k řadě z nich se váží pozdní pověsti a romantické příběhy. Dosud se zachovalo sedm těchto svědků dávných dob, mnoho jich vzalo za své zejména v posledních staletích. Soustřeďují se východně od Loun a jihovýchodně od Žatce, kde se v masivu Džbánu navíc ukrývají celé kamenné řady.

Menhiry

Asi nejznámějším a zároveň vůbec největším menhirem u nás je „Zkamenělý pastýř“, třímetrový štíhlý solitér v poli východně od silnice z Telců do Klobuk. Blok železitého pískovce dříve obklopovalo několik menších kamenů jako stádo. Podle pověsti se menhir každým rokem posunuje o krok velký jako zrnko písku ke kostelu v Klobukách a s posledním krokem prý nastane konec světa. Zatím má naštěstí kámen ke kostelu ještě dost daleko, takže zbývá čas na další megalitické zajímavosti.

Jen kousek odtud stojí v obci Hřivčice před č.p. 121 štíhlý pískovcový sloup, podle novodobého nápisu starý ukazatel cest.

Severozápadně od obce Slavětín se na křižovatce polních cest tyčí další menhir, dvoumetrový železitý pískovec zvaný „Baba“. Byl sem usazen druhotně, v minulosti byl poškozen vsazením železného kříže do horní části, odstraněného v polovině minulého století.

Severně od Drahomyšle na Žatecku se zachoval více než dvoumetrový plochý menhir zvaný „Zakletý mnich“, mohutná zploštělá stéla z křemence. Pověst připomíná mladého mnicha, který podlehl lásce mladé dívky a byl za to představeným svého kláštera postižen kletbou. Menhir z Března byl v roce 1986 před hrozícím zničením převezen do muzea v Žatci, rovněž ohrožený kámen ze Selibic byl převezen v roce 1993 do lounského muzea.

Kounovské řady

Jiným typem megalitických záhad jsou Kounovské kamenné řady, pravidelné linie menších balvanů na náhorní plošině Rovina nedaleko obce Domoušice. Nejdelší z celkem čtrnácti více či méně zachovaných řad měří 350 metrů, dva největší kameny s názvy Pegas a Gibbon o váze asi šesti tun jsou považovány za vizíry, tj. astronomické pozorovatelny. Doba vzniku i účel řad, zabírajících plochu téměř jedenácti hektarů, jsou dosud nejasné. Množství hypotéz se točí zejména kolem možné astronomické funkce celého areálu, neboť řady jsou přibližně orientovány ve směru sever-jih. Nejlépe dostupné jsou po naučné stezce, která začíná za nádražím Mutějovice směrem na Kounov u staré hájovny. Nedaleko odtud se skrývají méně známé megalitické řady nad obcemi Nečemice a Kluček, silně poškozené zemědělskou činností.

Prameny

Snad nejznámnější studánkou u nás, je Boženina studánka na Perucku, ke které se váže lyrická pověst o Oldřichovi a pradleně Boženě. V okolí městyse Peruc se nacházejí i další léčivé prameny. Když se vydáte kolem Oldřichova dubu do údolí Débeřského potoka, naleznete jich zde hned několik. Naučná stezka vás přivede k pramení "V lázních", ke kterému se váže pověst o loupežníkovi, který se svou bandou drancoval v této oblasti (více film ČT). Nejhlubší minerální pramen v ČR najdete přímo ve městě Louny. Jeho jméno je pramen Luna a vyniká vysokou koncentrací minerálů, které mají léčivý účinek pro organismus. Další pověstný pramen najdete u zaniklé obce Pacov u Žerotína. U kostela svatého Blažeje se nachází studna s barokním čtvercovým altánem s baldachýnem, jejíž léčivý pramen měl být podle jedné z místních pověstí důvodem pro vystavění kostela. Jedna z pověstí vypráví o tom, že synovi hraběte Jiřího Adama II. Martinice ze Smečna uvízla v krku rybí kost a zachránila ho až voda ze zdejší studánky. Napil se jí, kýchl a z krku mu kost vyskočila.

Panenský Týnec

Nicméně prokázanou pozitivní zónou je nedostavěný chrám v Panenském Týnci, který vyhledávají psychotronici. Tato pozitivní energie má schopnost odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu, elán a radost ze života. Pobyt na tomto místě doporučují zejména lidem trpícími maniodepresemi, nedostatkem sebevědomí, lidem přecitlivělým, se sklony k sebevraždě. Energie vyzařující na tomto místě posiluje obranyschopnost organismu, dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy, posezení v trávě uprostřed chrámu – doporučují lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a po veškerých úrazech hlavy.

Zdroj: vyletnik.cz, odkaz: http://www.vyletnik.cz/zajimavosti-z-oblasti/severni-cechy/lounsko-a-zatecko/505-menhiry-a-megaliticke-rady/