Odkaz na video - Toulavá kamera
Oltářík
Husitský hejtman, chrabrý bojovník a válečník v době husitských bojů, Jakoubek z Vřesovic, nechal někdy po roce 1426 postavit hrad na strmé čedičové skále (565 m n.m.) . V této době nové hrady vznikaly jen zřídka a většinou jako v případě Oltáříku byly nepřístupnými orlími hnízdy na vysokých osamělých kopcích. Celý vrchol čedičové homole, který neposkytoval pro stavbu hradu mnoho prostoru, zaujala lichoběžná obytná věž se dvěmi zaoblenými nárožími. Toto extrémní situování na dominantním vrcholu byla reakce na zničující účinnost dělostřelectva, která se projevila za husitských válek. Oltářík je celoročně volně přístupný a je z něj krásný rozhled na okolní vrchy Českého středohoří, na Krušné hory a daleko do Polabí a Poohří. Název hradu má zjevně symbolický podtext, stejně jako u jiných hradů této doby (Tábor, Kalich, Panna, Sion).
Košťálov
Na kamenném vrchu ve výšce 488 m n. m. se nachází zbytky zdiva raně gotického paláce, pravděpodobně z první poloviny 13. stol. Kdysi královský hrad sloužil jako ochrana obchodních cest z Čech do Saska. Založení hradu rytířem Košťálem a jeho ženou Bělou (udáván rok 747) je zmíněno i v Hájkově kronice. Pověsti líčí mravokárnou historku o blesku, který urazil módní špičky bot tehdejšímu purkrabímu Aleši ze Slavětína (kol. 1372). První známé fotografie z roku 1895 dávají tušit, jak rychle zdivo paláce postupně mizí. Z hradu, který tvoří dominantu Třebenic, je nádherný výhled do všech světových stran. Pod hradem je malá planina, kde byly pravděpodobně umístěny budovy hospodářského zázemí. Několik nalezených předmětů z hradu je uloženo v Okresním vlastivědném muzeu v Litoměřicích a v Muzeu českého granátu v Třebenicích.
Kostomlaty
Na kopci jihovýchodně od vsi Kostomlaty pod Milešovkou dali v r. 1333 postavit páni z Oseka hrad, který hned o 2 roky později koupil i s panstvím moravský markrabě Karel, pozdější císař Karel IV. Přístupová cesta k hradu vedla od severovýchodu přes předhradí k bráně vnějšího dolního hradu, která byla chráněna vlevo stojící okrouhlou věží. Dolní hrad uzavíraly zdi na severní, západní a jižní straně, na východě se vstupovalo přes příkop do vnitřního horního hradu. Horní hrad, který stál na vyvýšeném místě hradního areálu, chránil z jižní a východní strany kromě hradeb i parkán. V jihozápadním rohu byla okrouhlá věž, nejvyšší část hradu, tvořící podnes jeho typickou siluetu. Z věže hradu, která je nyní bohužel opět nepřístupná, býval překrásný výhled do údolí mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Každý víkend zde sdružení drží službu a poskytuje turistům informace o hradě. Můžete zde i zakoupit drobné občerstvení a turistickou známku. Hrad kdysi obléhal a nakonec se ho i zmocnil husitský vůdce Jakoubek z Vřesovic (1434), jenž po bitvě u Lipan přestoupil na stranu císaře Zikmunda. Podle pověsti bloudí o půlnoci rozvalinami duch proradného Jakoubka s černou skvrnou v podobě kalicha na čele.
Skalka
Dvojice panských sídel na kopci nad Vlastislaví u Lovosic působí dojmem jediného objektu. Zdání však klame. Hrad Skalka, jistě pojmenovaný podle skalního útvaru, na jehož vrcholu se dodnes tyčí do kraje svítící plášť hradní hlásky, je tím výrazně starším.
Hrad zanikl za třicetileté války a teprve poté si pod jeho troskami zbudovali Hrzánové z Harasova barokní zámek, dodnes dochovaný. Na stavbu zámku se přitom použil stavební materiál z pustého hradu, z něhož tak do současnosti nezbylo o mnoho více než právě zmíněná věž. I tak ale stojí hrad a zámek Skalka za navštívení, zvláště když ve veřejnosti přístupném zámku je umístěna expozice hradů Českého středohoří.
Ostrý
Hrad Ostrý si někdy v době lipanské bitvy postavil Václav Kaplíř ze Sulevic. Při volbě místa i charakteru stavby se jistě projevil vliv tehdejší velmi neklidné doby. Ostrý tak byl hradem pevným, kterému se staly osudným až mírové časy 16. století. Na skalnatém kopci jihozápadně od Velemína se z něj dochovaly trosky zdí i pozoruhodných zemních fortifikací, jimiž Ostrý vzdáleně připomíná hrad Litýš.
Opárno
Historie hradu, založeného před rokem 1344 pány z Vchynic a opuštěného před rokem 1530, nebyla nikterak pohnutá. Však také nevelký hrad na táhlé ostrožně nad romantickým opárenským údolím jako vojenská pevnost koncipován nebyl. Zato dnes jsou jeho dobře dostupné zříceniny, sestávající z mohutné plášťové hradby, nevelkého nádvoříčka a polozasutých sklepů vyhledávaným turistickým cílem.
