Soustava vrcholů sopečného původu velmi podobného tvaru v linii za sebou, ležících téměř v přímce ve vzdálenosti několika kilometrů.  Najdeme je v katastrálním území Černý Potok obce Kryštofovy Hamry. Svými skutečně špičatými tvary a naprosto odlišnou stepní vegetací působí v okolní krušnohorské přírodě téměř exoticky.

Velký Špičák je nezalesněnou vysokou kupou, jejíž vrchol je zdálky velice výrazný a vystupuje z hřbetu Krušných hor. Vrchol je nezalesněný, ačkoliv na jeho úpatí a na severovýchodním úbočí jsou vzrostlé lesy. Má krátký, mírně protažený vrcholový hřbítek a jeho nejvyšší, zašpičatělou kótu zvýrazňuje dřevěný kříž. Kdysi na něj vedla odbočka ze žluté trasy, ta však již dávno není znatelná. Ke zdolání vrcholu je nutné pokračovat v místě pravoúhlého zlomení turistické trasy přímo po asfaltové cestě a dojít po ní k západnímu úpatí.

Působivá je odtud vodní nádrž Přísečnice a nad ní se tyčící další vulkanický suk Jelení hory. Překvapivé je panorama kopců charakteru stolových hor v saské části Krušných hor. Převážnou část Špičáku pokrývá teplomilná travnatá stepní vegetace.

Miniaturnější obdobou překrásného Velkého Špičáku je Střední Špičák a Malý Špičák.

Nad přehradou Přísečnice se tyčí další z kategorie nejkrásnějších, avšak téměř neznámých kopců Krušných hor – 994 m vysoká Jelení hora. Má podobu malé stolové hory a okolní mírně vyklenutou náhorní pláň. Vnitřní stavbu lávového tělesa odkrývá alespoň částečně maličký, dávno nevyužívaný lom na východním úpatí vedle trosek dřevěného srubu. V jeho okolí se rozprostírá původní lesní porost tvořený buky a javory.

Na Jelení horu nevede žádná značená cesta a výstup na ni patří k orientačně poměrně obtížným. Obvykle se vychází od hráze Přísečnické přehrady a důležité je nalézt lesní cestu vedoucí přímočaře jižním úbočím. Na vrcholu stoupání se pak odbočí na menší cestu vlevo, a ta pak vede prudším, ale krátkým výstupem až k dřevěnému kříži na nejvyšší kótě.

zdroj textů: http://cestovani.idnes.cz/

fotografie: Zdeněk Kučera (www.fotozdenek.cz)