Odkaz na video (Toulavá kamera) ZDE

Na rozhraní lounského a rakovnického okresu mezi obcemi Kounov, Nečemice, Pnětluky a Domoušice, nedaleko Domoušic, na náhorní plošině Rovina (kóta 526 m) 1,7 km severo-východně od obce Kounov, se ve smíšeném lese nacházejí pravidelné řady menších balvanů z křemenců, křemitých pískovců a slepenců - tzv. "Kounovské kamenné řady". Svým uspořádáním připomínají slavné řady menhirů v bretaňském Carnacu.

Nejdelší z celkem čtrnácti více či méně zachovaných řad měří 350 metrů, dva největší kameny s názvy Pegas a Gibbon o váze asi šesti tun jsou považovány za vizíry, tj. astronomické pozorovatelny. Bylo zde nalezeno asi 2.239 kamenů různých velikostí. Doba vzniku i účel řad, zabírajících plochu téměř jedenácti hektarů, jsou dosud nejasné. Množství hypotéz se točí zejména kolem možné astronomické funkce celého areálu, neboť řady jsou přibližně orientovány ve směru sever-jih. Nejlépe dostupné jsou po naučné stezce, která začíná za nádražím Mutějovice směrem na Kounov u staré hájovny. Nedaleko odtud se skrývají méně známé megalitické řady nad obcemi Nečemice a Kluček, silně poškozené zemědělskou činností.