Měrunice
Měrunice leží v Ústeckém kraji v okrese Teplice, směrem z Bíliny na Louny. Dominantou obce je kostel Sv. Stanislava, který byl postaven kolem roku 1350. Zachoval se z něj presbytář s gotickou klenbou a okny. Počátkem 19. století byl prodloužen k západu v empirových formách, včetně nové věže. V roce 2006 prošel kostel rekonstrukcí, byla opravena střecha, fasáda, okna a věžní hodiny se zvonem.
Koleč
První písemná zmínka o obci je datována k roku 1434. Na návsi se nachází socha sv. Jana Nepomuckého, která byla zrestaurována za přispění ÚK v roce 2010. Kaplička je vystavěna v barokním slohu, kolem kapličky byla upravena náves v rámci programu nadace VIA a České spořitelny.
Lipá
První písemná zmínka o obci je z roku 1352. V obci se nachází nepřístupný kostelík Sv. Bartoloměje z roku 1363, původně gotický, přestavěný r. 1788 v pozdně barokním slohu. U kostela je zvonice se zvonem z roku 1576 s českými nápisy (nyní v depozitáři). Na rozcestí si můžete všimnout reliéfního soklu barokní sochy sv. Jana Nepomuckého. Socha je poničená a zatím uložena v depozitáři.
Medvědice
První písemná zmínka o obci pochází z již z roku 1209. V obci je kostel Sv. Kateřiny ze 2. poloviny 14. stol., přestavěný po požáru r. 1814. Uvnitř jsou náhrobky Václava Kaplíře ze Sulevic a jeho choti Hedviky Kaplířové z Doupova ze 16. stol. Kamenná křtitelnice je z roku 1775 a barokní oltář ze 2. čtvrtiny 18. stol. V kostele se konají občasné mše.
Mrsklesy
První písemná zmínka o obci se datuje k roku 1251. Na návsi stojí kaple z 19. století. Zajímavostí je empírový dům č. p. 1 se sochou sv. Floriána na bráně. Dominantou obce je Lipská hora, poskytující úchvatný výhled z vrcholu. Za vsí je zřízeno nehlídané veřejné tábořiště s vodní nádrží.
Sutom
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1276. Nad vsí leží památkový areál kostela sv. Petra a Pavla. Existence kostela je doložena již roku 1386, autorem poslední velké barokní přestavby z let 1716 – 1724 byl pravděpodobně Octavio Broggio. Oltářní obraz je z dílny vynikajícího barokního malíře Petra Brandla. V kostele si své ano řekli rodiče básníka Svatopluka Čecha. Jeho otec pracoval nějaký čas jako správce statku ve Vlastislavi. Některé reálie tohoto příběhu jsou básnicky přetaveny v díle Sv. Čecha ,,Václav Živsa“. U kostela je samostatně stojící dřevěná zvonice, procházející rekonstrukcí. Její zvony byly zrekvírovány za 1. světové války, druhotně je v ní umístěn středověký zvon ,,Marya“ (z 15. – 16. stol.). Za obcí je malý hřbitov s hrobkami rodu Schönbornů, dřívějších majitelů nedalekého zámku ve Vlastislavi, kde se jako poslední mužský potomek narodil vídeňský kardinál Christoph Schönborn. V soupisu památek uváděná socha sv. Josefa již neexistuje. V bývalé faře je mimo výtvarné dílny penzion ,,U sv. Petra a Pavla“, v obci malý krámek s potravinami a hospůdka. Místní škola slouží nyní jako turistická ubytovna. Obec je zahrnuta do projektu KÚ ÚK ,,Po stopách praotce Čecha“. Nad obcí se vypíná malý nezalesněný kopec Holý vrch, poskytující nádherný výhled do modelského údolí i na lovosickou stranu.
Mukov: Kostel Sv. Prokopa
Na úpatí Českého středohoří pod vrchem jeho druhé nejvyšší hory Hradišťany (752m), v nadmořské výšce 512m leží obec Mukov.Obec Mukov je spojena i s několika zachovanými pověstmi, které se váží především k takzvanému pramenu a lípě sv. Prokopa. (viz. F.Urban, Severočeská historie, Duchcov 1922, str. 103). Podle pověsti měl tento strom vyrůst z berly tohoto světce, který přišel do Mukova zažehnat zlověstnou studni, protože přivolávala bouře a krupobití. Areál kostela sv. Prokopa v Mukově, v podobě jak jej známe dnes, pochází z roku 1760. Areál je barokním celkem, sestává ze stavby samotného kostela, ohradních zdí hřbitova s nárožními výklenkovými kaplemi, márnicí a mohutným přístupovým schodištěm s kovanou branou.
Lahovice: Zřícenina kostela sv. Jakuba
Zřícenina kostela se zříceninou kaple poblíž. V kapli se nachází pramen prý zázračný.
