Milovníci historie by si při návštěvě Chomutovska rozhodně neměli nechat ujít zříceninu gotického hradu Hasištejna. Najdeme ji na skále nad Prunéřovským potokem nedaleko obce Místo. Založení hradu není přesně datováno, stejně jako není jisté, kdo byl jeho zakladatelem. Hovoří se například o králi Václavu II. Pravděpodobně vznikl počátkem 14. století jako pevnost zajišťující bezpečnost na důležité obchodní cestě, která vedla nedaleko odsud. První písemná zmínka o Hasištejně pochází už z roku 1348, kdy hrad patřil královské koruně a pro svůj dalekosáhlý význam byl uveden v zákoníku Karla IV. Majestas Carolina, čímž měla být zajištěna jeho nezcizitelnost. Od téhož roku byl spravován pány ze Šumburka, kteří však byli povinni jej v případě nutnosti poskytnout panovníkovi.

Lenní pán na Hasištejně, Bernard ze Šumburku, však v okolí hradu loupil a tak byl hrad roku 1418 po dvouměsíčním obléhání dobyt. Král Václav IV. pak panství i s hradem daroval Mikuláši Lobkovicovi, údajně snad za jeho pomoc králi v dobách husitských válek, či za zbavení kraje loupeživých nájezdníků. Hrad byl obléháním poškozen, takže Lobkovicové provedli pozdně gotickou přestavbu hradu, která zlepšila jeho opevnění a přistavěli v jádru hradu palác. Největší zásluhy o rozkvět hradu má Mikulášův vnuk Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, cestovatel, diplomat, astronom, přírodovědec, básník, prozaik a doktor církevního práva. Koncem 15. století zde vybudoval kulturní středisko evropského významu, soustředil zde rozsáhlou knihovnu a dále zlepšoval obranyschopnost hradu. Od roku 1514 přestal být Hasištejn sídlem Lobkoviců a po požáru v roce 1560 chátral.

Zpráva z roku 1678 uvádí, že z Hasištejna bylo využíváno jen jeho chladné sklepení, kde se skladovalo pivo z produkce pivovaru v Prunéřově. Se záchranou hradu se začalo v letech 1891 až 1892, kdy jej Emanuel Karsch, synovec majitele zdejšího velkostatku, nechal nákladně zabezpečit, daroval mu nové zastřešení a upravil i okolí. V posledních letech hrad znovu ožívá díky mnoha kulturním akcím.