Hornická naučná stezka prochází zhruba dva kilometry jižně od Dolního Podluží, v údolí potoka Milířka (dříve Zlatý potok). Střední částí údolí prochází linie geologické poruchy tzv. lužického přesmyku, která je spojená s výskytem rudních ložisek. Dosud známé štoly a zbytky jam dokládají, že s těžbou se v údolí Milířky započalo již před několika sty lety. Stezka zpřístupňuje množství dochovaných pozůstatků po průzkumných pracích a těžbě stříbrných rud, barevných kovů, pískovcových kvádrů a křemene. Jedna ze štol se stala evidovaným zimovištěm netopýrů.
ŠTOLA U KNÍŽECÍ STUDÁNKY nepřístupná
Štola U Knížecí studánky, zvaná též jako Antoniho štola je dlouhá 208m. Je ražena 122m k jihu a pak se stáčí na západ. Kromě malého hloubení a některých částí chodby nemá žádné dobývací prostory, pravděpodobně měla odvodnit výše položené dobývky, otevřené šachticemi. Její původní název se nedochoval.
ŠTOLA MILÍŘKA nepřístupná
Portál štoly zvané Milířka leží asi 120m odtud u potoka. Za portálem je do hloubky 60cm zatopená, stáčí se a vede k východu, v polovině délky se vrací do severního směru. Končí závalem před kterým je zachován ručně sekaný oválný profil, typický pro středověká díla. Štola nemá větší dobývkové prostory a patrně byla ražena pro odvodnění dobývek výše ve svahu. Není však vyloučeno, že by mohlo jít o odvodňovací štolu k dolu Berghaus. Původní jméno štoly se nedochovalo.
DŮL BERGHAUS nepřístupná
Důl Berghaus byl otevřen hlavní šachtou, její zbytky jsou ještě patrné jižně od cesty. Šachta byla podsednuta štolou, která ústila severně od cesty, nedaleko mostu. Štola vedla mělce pod povrchem a měla zřejmě několik světlíků. Značná velikost haldy před portálem (dnes je proříznuta potokem) napovídá, že šlo patrně o největší důl na stříbro a barevné kovy v údolí Milířky. Je možné, že důl měl jednu níže položenou odvodňovací štolu.
LOM BERGWERKLOCH
Křemenný lom tvoří asi 240m dlouhé vytěžené údolí. Jeho středem se táhne křemenná žíla beze stop zrudnění široká 0,5 až 1,2m. Do boku je vyraženo několik rozrážek, pravděpodobně průzkumných. V jejich haldách byly nalezeny zbytky hornického nářadí.
LOM NA ČERTOVĚ PLÁNI
Tento pískovcový lom se táhne po jihozápadním svahu Kozího hřbetu a jeho celková délka je 350m. Je vůbec nejdelším kamenolomem v okolí. Ve vzdálenosti 150m pod ním, na úpatí svahu se nachází delší pískovcový lom. Oba lomy, jakož i ostatní v okolí Lesného jsou koncem 19. století vedeny již jako opuštěné. Některé z nich mohly být v provozu již kolem roku 1564, kdy byla založena osada u Lesního mlýna "Buschdörfel". O kamenolomech v okolí Tolštejna se zmiňuje v zakládací listině Jiřetína vroce 1554 i Georg von Schleinitz.
LUŽICKÁ PORUCHA
Právě v tomto místě přechází cesta významnou geologickou linii zvanou lužická porucha. Ta tvoří jižní hranici lužického žulového masivu, který se zde dotýká pískovců české křídové pánve. Ve zdejší oblasti má lužická porucha charakter přesmyku. Táhne se od Brtníků přes Krásnou Lípu a Jiřetín, východně odtud přechází státní hranici a vede pod Oybinem k Popově skále a přes Jitravu a Křižany ke Světlé pod Ještědem. Na sever od lužické poruchy vystupují na povrch žuly, krajina jižně je tvořena pískovci.
ŠACHTA NA KOZÍM HŘBETU
Stará šachta je nejméně 10m hluboká a pravděpodobně vede do dobývek. Je vyražena na hřebeni Kozího hřbetu, v oblasti zkoumané pinkami. Rozměry některých zařícených pinek přitom napovídají, že by mohlo jít o další šachty. Do této oblasti směřuje také štola U Knížecí studánky, ležící o 55m níže, která mohla být ražena jako odvodňovací.
