Nedaleko za nádražím v Kovářské, jihozápadně od obce, najdete v lese zbytky staré vápenky postavené v padesátých letech 19. století. Dodnes můžete stavbu obdivovat, protože je relativně zachovalá. V r. 2004 se však zřítila jedna ze dvou šachtových pecí a v poslední době bohužel levou věž rozebírají nenechavci kvůli cihlám z vyzdívky. K vápence vás dovede zelená turistická trasa vedoucí souběžně se železnicí, od nádraží v Kovářské je to zhruba kilometr. Vápenku nechal postavit majitel panství hrabě Buquoy kvůli dvěma nedalekým vápenitým lomům. Těžil a zpracovával se zde vápnitý dolomit, a to od první poloviny 19. století do roku 1924. Vypálené vápno pak bylo používáno ke stavebním účelům, pro místní hutní provozy a na hnojení. Vápenka u Kovářské je mimořádným technickým dílem, které je nejstarší vápenkou tohoto druhu v České republice. V okolí Kovářské leželo také několik méně významných železorudných dolů a několik dolů na stříbro a olovo. Velmi významné však byly hutní provozy, jako například jedna z prvních vysokých pecí u nás, kterou zde v druhé polovině 16. století postavil saský podnikatel Zacharias Műnich. Okolo roku 1600 byl k peci přistavěn hamr na zpracování železa a v okolních lesích se pak v milířích připravovalo dřevěné uhlí. První písemný doklad o obci je z roku 1555. Vysokou pec má obec také ve svém znaku, ve kterém je letopočet 1883, datum povýšení obce na městys.