Výchozím bodem našeho putování je městys Peruc. Sem se můžeme dostat autem, vlakem nebo na kole. V obci můžeme navštívit Muzeum české vesnice, zastavit se u Boženiny studánky a Oldřichova dubu. Odsud se vydáme po modré turistické značce na tzv. Krásnou vyhlídku, kde se můžeme pokochat panoramaty Českého středohoří  a zažít stejný pocit, jako měl malíř Emil Filla nebo básník Svatopluk Čech. (1,5 km)

Zde se zrodily verše:  „Zas vidím, horstva věnec modrosivý,
jenž děcko své krásy obzor vil.
Zde Milešovka s nižších sester dany,
Tam Košťál strmý, lysý Radobýl.“     (Svatopluk Čech)

Pokud jsme se pokochali panoramaty, vydáme se dál po modré až na Chrastín (2 km). Zde opustíme modrou značku a sestoupíme do Debeřského údolí a pokračujeme dále na rozhlednu Stradonka (291 m návrší a 2,5m rozhledna) a keltské oppidum. Na úbočí Dolnooharské tabule nám stačí opravdu pár metrů a otevírá se nám překrásný výhled na kopce v čele s hrdým Hazmburkem. Stradonice můžeme opustit dvěma cestami, buď se vydáme po žluté údolím potoka (4,5 km) nebo po silnici 3 třídy směrem na Pátek (2 km).
Na Pátku můžeme po předchozí domluvě (p.Hubičková) navštívit zámek(1543) nebo si odpočinout pod památným dubem s obvodem kmene celých 685 cm. Kopce Středohoří se nám nyní schovaly, ale můžeme se pokochat krásou řeky Ohře a renesančního vodního mlýna (1567).

Z Pátku pokračujeme po silnici 3.třídy směrem na Radonice a dále do Slavětína (4 km). Zde můžeme navštívit gotický kostel sv.Jakuba Většího (14.stol.) nebo načerpat energii u 1,7m vysokého menhiru „Baba“. Ve Slavětíně si musíme samozřejmě vzpomenout na básníka Konstantina Biebla a případně navštívit jeho rodný dům čp.60 a hrob.

Ze Slavětína se vydáme po červené zpět na Peruc. Projdeme se Bytínským lesem, vystoupáme Na Velký kus (325m) a pozvolna sestoupíme na Débeř (osada nazvaná podle panny Debory) a to už jsme skoro zpět na Peruci (3,5 km).

Naši cestu provází i pár pověstí a legend:
Snad nejznámější je „O Oldřichovi a Boženě“, jež se potkali nedaleko obce Peruc. Na další legendu narazíme u rybníka ve Stradonicích – tzv. „Podkova“, tajemný kout kde je otisk velké podkovy koně peruckého pána, který se zamiloval do mladé ženy, jež se v rybníce utopila. On pro ni skočil i s koněm a tragedie byla na světě. Na Pátku je prý ve sklech staré hájovny ukrytý poklad. Dříve zde býval ženský klášter premonstrátek. Za 30-leté války tudy táhlo vojsko s uloupenými poklady a ty vojáci ukryli v kláštěře. Jeptišky k pokladům přidaly zlatou monstranci a zlatou kvočnu se 12 kuřaty. Poklad prý dodnes hlídají duše jeptišek a někdy za tichých večerů je slyšet kvokání slepice.