Historická těžba drahých a obecných kovů formovala celkový vývoj Krušných hor a ovlivňovala život na obou stranách česko-německé hranice. Technické památky, urbanistické celky a množství nemateriálních aspektů vytvořily v průběhu osmi staletí jedinečnou kulturní krajinu mezinárodního významu. Tato krajina představuje mimořádné kulturní dědictví, jehož nejcennější části aktuálně usilují o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Navštivte prohlídkové štoly v Krušných horách a poznejte tajemství hornictví a těžby zdejších kovů.
Štola sv. Martin
Pokud se chcete seznámit s tím, jak pracovali krušnohorští horníci, nenechte si ujít návštěvu krupské štoly Starý Martin. Štola nabízí návštěvníkům ukázky ražení historických dlouhých důlních děl, ukázky rozdílů ve vyztužování prostor v minulosti i současnosti, na vybraných stanovištích způsoby dobývání cínové rudy, které dokumentují rozvoj technologie těžby, dále charakteristické úseky nejdelší cínové žíly Lukáš s její minerální výplní, sbírku historických předmětů, přehled znaků všech hornických měst v ČR a výstavu minerálů a hornin. Atrakcí je tzv. „Pramen štěstí“ a krápníková výzdoba. Na volném prostranství v areálu štoly je venkovní muzeum historické i současné důlní techniky. Prohlídka s odborným výkladem trvá, dle zájmu, cca 45 minut a délka trasy je 1000 m tam i zpět.
Štola Lehnschafter v Mikulově
Mikulov v Krušných horách se pyšní jednou z největších hornických štol, kterou můžete navštívit téměř kdykoliv. Jedná se o národní kulturní památku ČR. Prohlídkové trasy jsou upraveny pro různé skupiny návštěvníků, takže není problém udělat prohlídku pro rodinku s malými dětmi, pro partu kamarádů, kteří vlezou, kam se dá, ale i pro zkušené důlní a jeskynní lezce. Objevené prostory štoly sahají až do hloubky 250 m pod zemí, a už dnes se ví, že to vůbec není všechno! Spletitá pavučina chodeb a chodbiček se neustále větví, pohybujete se v několika patrech a vidíte zbytky stříbrné žíly, původní rýhy a záseky od malých kladívek, kterým kdysi horníci kutali celý svůj život. Budete-li koukat pozorně, potkáte tu štolní žábu hlídačku a můžete pozdravit patronku Barboru, která tam bdí nad horníky.
odkaz na video - Toulavá kamera zde
Historické rudné doly Mědník
Štola Země zaslíbená se nachází na jihozápadním svahu vrchu Mědník, pod kaplí (lidově Liewaldova kaple) Nejsvětějšího srdce ježíšova -Horská modlitebna. Pokus o dotaci ražby této jedné z nejznámějších štol ve vrchu Mědníku je problematická. Mapa, dokumentující těžbu na Mědníku, vznikla kolem roku 1800, lokalizuje vstup do štoly. Stěny štoly vypovídají o různých způsobech ražby, nejzajímavější jsou dozajista úseky chodeb, které pokrývá silná vrstva sazí, jenž je připisována archaické technice dobývání hornin, tzv. krušení čili sázení ohněm, které se datuje do středověku. Ve štole jsou tyto stopy dochovány na značně dlouhém úseku, spolu s pečlivými masivními zakládkami z tvrdého hlušinového kamene formou suchých zdí. Profil štoly v celé délce svědčí o pečlivé ruční práci předindustrialního období. Štola Země zaslíbená byla v měsící březnu prohlášena za Kulturní památku ČR.
K dispozici je zde malé mini muzeum Hornictví a života na Měděnci. Zde se dozvíte více o novodobém dolování na Měděnci a o výrobě , která probíhala na dole Měděnec až do roku 1998.
Mikulášská štola
Mikulášská štola u Hory sv.Kateřiny nedaleko hraničního přechodu je největší svého druhu v regionu. Těžba rud - stříbra a měďi - probíhala až do 18.století. Nad úroveň této štoly jsou uvnitř tři patra chodeb, pod úroveň jsou chodby do hloubky 157 m. Dnes jsou zatopeny, čerpání vody v minulosti zajišťovalo velké vodní kolo uvnitř této štoly, bylo poháněné vodou z náhonu od Nové Vsi v Horách. Vyčerpaná voda pak poháněla ještě pilu. Těžba rud prakticky skončila v 18. stol. Od roku 1939 do roku 1945 sloužila štola jako protiletecký kryt pro obyvatelstvo z okolí. V dubnu 1945 zde měly být ukryty archiválie a hodnotné věci z německé říše. V současné době je opraveno cca 420 m štoly a město zde má projekt se záměrem opět otevřít Hornicko-geologické muzeum. V celém zdejším masivu je 64 štol, z toho 14 pojmenovaných.
