Flájská přehrada
Vodní nádrž Fláje se nachází nedaleko Českého Jiřetína a patří k oblíbeným výletním místům. Díky své unikátní konstrukci je jediná svého druhu v České republice. Její hráz je volně přístupná, a tak z ní můžete pozorovat proměnlivou vodu přehrady, která za slunných dnů odráží modré nebe a během bouřek nahání hrůzu svými vysokými vlnami s temnou barvou. Kolem nádrže vede cykloturistická stezka Jihobřežka, kde můžete obdivovat divokou přírodu a hledat pozůstatky obcí zatopených během stavby hráze.
Lesníci zachránli Flájský plavební kanál
Už je to skoro 400 let, kdy se tam začalo plavit dřevo z Čech do Německa. Dnes jsou místy těžko prostupné houštiny, někde vodní strouha zmizela úplně. To se má změnit. Lesy ČR se snaží zachránit Flájský plavební kanál pro další generace. Kanálem se plavilo dřevo z horního toku Flájského potoka k německé řece Freiberská Mulda, a to až do druhé poloviny 19. století. Od jeho vybudování letos uplyne 382 let. Postupem doby se začalo na tradici zapomínat, památce začal opravdu hrozit zánik. Počítá se i se vznikem naučné stezky podél kanálu. V aleji bude několik zastavení s informačními tabulemi včetně modelu, který ukáže, jak kanál fungoval a jaké převýšení překonával. Na stezce návštěvníci najdou i několik posezení a odboček k turistickým zajímavostem v okolí, například k unikátnímu dřevěnému kostelu v Českém Jiřetíně, Flájské přehradě nebo bývalé rudné štole za německou hranicí. Oprava náspu umožní zájemcům, aby mohli skutečně projít celou cestu, kterou se kdysi plavilo dřevo. Násep před několika lety zničily povodně. V současné době je již kompletně zrekonstruovaný a opravený.
Flájská obora
Flájská obora se rozkládá na náhorní plošině Krušných hor a částečně svou výměrou zasahuje přechod plošiny do šumenského údolí. Nejvyšším bodem obory je Loučná s 956 m.n.m. V severovýchodní části tvoří hranici vodní dílo Fláje vzniklé zatopením stejnojmenné obce. Přesnější písemné záznamy o době vybudování obory jsou z roku 1848, kdy obora dosahovala rozlohy 3760 ha a čítala 650 ks jelení zvěře krušnohorského původu, doplněným dovezenými jeleny wapiti. V současnosti je výměra obory 1930 ha s kmenovými stavy 300 ks jelení zvěře.
Součástí vnitřního vybavení obory jsou dvě ubytovací zařízení. Lovecká chata Jiřího návrší, postavená v 70. letech 18. století a druhé zařízení Vodárna, které vzniklo opravou bývalého vodárenského objektu. Na území obory se nacházejí nadregionálně významná tokaniště tetřívka obecného. Z dalších živočichů je registrován výskyt čápa černého, dále výra velkého či sýce rousného. Pozorován byl orel královský, mořský, často je možné spatřit orlovce říčního nebo motáka pilicha. Území obora je zařazeno do systému Natura 2000 v rámci ptačí oblasti Východní Krušné hory.
Puklá skála u Flajské přehrady
Zhruba kilometr od hráze Flájské přehrady leží nápadné skalisko načervenalé barvy - Puklá skála. Z vrcholu je zajímavý výhled zejména k východu a k jihu, kde dominuje rozlehlá vodní hladina Flájské přehrady a nejvyšší hora Mostecka - Loučná. Na načervenalém vrcholu si lze povšimnout většího množství drobných odštěpků horniny. Jsou produktem úderů blesků. Osamělá skála v důsledku své exponované pozice působí totiž jako přírodní hromosvod. Pod skalami se nachází malé kamenné moře. V minulosti zde bylo vykonáno několik krátkých horolezeckých výstupů nižšího stupně obtížnosti. Nedaleko pod skálou vede po lesní cestě červená značka z bývalých Flájí do Českého Jiřetína.
