Zemědělská obec Třebíz, ležící na rozhraní středních a severních čech, zůstala neporušena okolní moderní infrastrukturou. Uprostřed třebízské návsi se zachoval rybníček s brodištěm a v jeho sousedství stojí jednoduchá barokní stavba kostelíka sv. Martina. Poblíž kostela na návsi je v rozsoše malá zvonička se zvonkem s datací 1932. Na návsi také najdeme výklenkovou barokní kapličku Nejsvětější Trojice z 18. století. Součástí této kapličky je kašna, kam přitéká voda z "třebízské studánky", známé z pověsti Královka, jak ji ve svém díle zaznamenal Václav Beneš Třebízský.

Svou výstavností upoutá na severní straně třebízské návsi výstavný Cífkův statek, č. p. 1, s barokním štítem a klenutou bránou. Jádro usedlosti pochází z konce 16. století a jsou zde zachovány pozdně gotické portály a kamenné ostění okénka na špýchaře. Dochovala se i černá kuchyně. Cífkův statek je pozoruhodný doklad lidového stavitelství, jak po stránce výtvarné, tak i národopisné.

V těsném sousedství Cífkova statku se nachází Šubrtův statek, č. p. 2, s obytným stavením ze začátku 19. století. Objekt statku slouží jako technické zázemí muzea.

V severní frontě třebízské návsi, v původním výměnku malé selské usedlosti č. p. 4, je zařízen interiér vesnického krámku. Menší usedlosti jsou situovány na východní a západní straně návsi. Na konci 18. století a na začátku 19. století byla u některých statků přistavěna chudší obydlí pro výměnkáře, nebo pro ubytování rodin čeledi, sloužících na statcích. K nim patří i ševcovna, umístěná v chalupě patřící ke statku č. p. 10. Dalším objektem východní strany návsi, v těsném sousedství ševcovny, je výměnkářská chalupa č. p. 63, pocházející z první poloviny 19. Počátku 19. století odpovídá i vybavení interiéru. Na jižní straně návsi byla, zřejmě v polovině 18. století, postavena řada chalup. Rodný dům Václava Beneše Třebízského, č. p. 19, je jedním ze tří řemeslnických domků, zachovaných v původní zástavbě návsi. Domek má v přízemí jednu obytnou místnost se záklopovým stropem.