Rozsáhlá čtvercová náves (180 x 180 m) napovídá, že se jednalo o plánovitě založenou kolonizační vesnici, patřící panovníkovi. Tento názor podporuje i nejstarší písemná zmínka o obci z roku 1325, kdy Jan Lucemburský potvrdil měšťanům Loun jejich majetky v Cítolibech. V 80. letech 14. století již patřila většina vesnice přednímu šlechtickému rodu Koldiců. V polovině 15. století se zde uvádí panské sídlo.
Dominantou obce je kostel sv. Jakuba Většího, který se stavěl v letech 1713-1715. Jeho architekt je neznámý. Interiér kostela je vyzdoben plastikami Matyáše Bernarda Brauna, oltářní obrazy namaloval Václav Vavřinec Reiner. Současné kostelní varhany postavil v roce 1901 pražský závod Rejna a Černý.
V jihozápadní části obce stojí trojkřídlý zámek. Jeho dnešní podoba je barokní, jeho východní (průčelní) a severní křídlo pocházejí ze 16. století. Zámek vznikal postupně v letech 1665-1668, kameníci a políři byli převážně Italové. V 17. století byla kolem zámku zřízena okrasná zahrada, zahradním architektem byl Jan Tulipán.
Až do konce 19. století se v obci dochoval mnohem rozsáhlejší soubor barokní kamenné plastiky. Koncem 10. let 18. století byla zámecká zahrada vyzdobena souborem plastik z dílny Matyáše Bernarda Brauna a v roce 1766 dalšími sochami od slánského sochaře Arnošta Linka. Celkem se jednalo o 44 plastik. Dnes jsou instalovány v zahradě zámku Neuwaldegg na předměstí Vídně. Z původní výzdoby se dochovaly následující plastiky: nejstarší z nich je sloup Nejsvětější Trojice z roku 1680, který nechala postavit Markéta Blandina jako výraz díků, že se cítolibskému dominiu vyhnula morová epidemie. Dnešní umístění sloupu na návsi není původní. Na návsi jsou dále umístěny barokní plastiky sv. Barbory, sv. Linharta, sv. Prokopa a před farou sv. Václava. Posledně jmenovaná plastika pochází z Liběšic u Žatce a na stávající místo byla osazena roku 1976. Za práci z Braunova okruhu lze zřejmě považovat sochu sv. Prokopa či sv. Barbory, která stávala původně při silnici na Chlumčany. Vrcholnými Braunovými díly jsou alegorie Stáří a Mládí na zdi před kostelem.
Plastika polonahého ležícího starce s přesýpacími hodinami v rukou, známá pod názvem Chronos, patří k nejpůsobivějším plastikám českého baroka. Obě sochy jsou kopie, originály jsou umístěny v Lounech v kostele sv. Petra. Barokní památkou z počátku 18. století je rovněž budova vodárny na návsi. Moderní architekturu zastupuje v Cítolibech kolonie rodinných domků, projektovaná v roce 1922 pražským architektem Františkem Vahalou.
