Falkenštejn, nebo také Sokolí hrad, jehož zříceniny můžeme navštívit v překrásném Českém Švýcarsku, kilometr od Jetřichovic, byl založen na přelomu 13. a 14. století.
Historie hradu :
Za jeho založením stojí kolonizační činnost rodu Michaloviců, kterou prováděli z hradu Ostrý. Jeho založením sledovali Michalovicové zejména zabezpečení zemské stezky z Čech do Lužice a Saska a také plnil úlohu správní. První písemná zmínka o něm je z roku 1395 a hrad je tehdy součástí kamenického panství. V roce 1406 koupil celé kamenické panství Hynek Berka z Dubé, po němž je i s Falkenštejnem zdědil jeho syn Jan Berka z Dubé, který měl i Tolštejn a Frýdvald.
V souvislosti s husitskými válkami se Falkenštejn často objevuje v písemných pramenech. Byly z něho podávány do Lužice zprávy o pohybu husitských vojsk. V r. 1428 prodal Jindřich Berka kamenické panství s Falkenštejnem Zikmundu z Vartemberka na Děčíně. Za Vartemberků přestal být Falkenštejn sídlem vrchnosti. Posádka tu v tehdejších válečných časech sice ještě zůstala, ale po jejich skončení byl opuštěn a zpustl. Poslední zmínka o něm pochází z roku 1457.
Podoba hradu:
Na temeni skály se dodnes dochovaly vytesané zbytky komnaty a kaple. Nadzemní části hradu byly ze dřeva a tak se z nich do dnešní doby nic nedochovalo. Přístupová cesta vede na horní plochu spárou mezi skalami. Hlavním objektem hradu byla patrně dřevěná obytná věž a prostorná síň. Ta byla spojena s kaplí, v níž je patrný kamenný oltář na zaobleném kněžišti. Vodou zásobila hrad dosud patrná cisterna. V r. 1852 dala Vilemína Kinská upravit přístup ke hradu a celý prostor pro turistiku. Přitom bylo nalezeno mnoho šípů, ostruh, hliněných střepů, v cisterně kopí s ratištěm. Torzo skalního hradu nabízí krásné výhledy do Saského Švýcarska.
