Vrch Radobýl a důl Richard
odkaz na video - Česká televize
Radobýl je čedičový vrch. Z nálezů pravěké keramiky z mladší doby bronzové historici usuzují, že se zde mohlo nacházet kultovní místo či signalizační stanice. Od středověku byla hora a přilehlé svahy využívány jako vinice, jejíž pozůstatky jsou dodnes patrné. Kříž na vrcholu byl již v 17. století. Roku 1862 byl starší dřevěný kříž nahrazen železným, ten dnešní je z roku 1992. Z dálky viditelný "vykousnutý" tvar Radobýlu je způsoben kamenolomem, který odkryl velkou část západní strany kopce. Severně od Radobýlu, pod sousedním návrším Bídnice, se nachází důl Richard, který byl založen v roce 1864 a sloužil k těžbě vápence. Za druhé světové války v něm měli nacisté podzemní továrnu na výrobu leteckých součástí. V ní pracovalo v nelidských podmínkách tisíce vězňů. Podzemní prostory jsou většinou zavalené a od konce roku 2001 je důl uzavřený.
Bílé stráně u Pokratic
Je to strmá stráň s povrchem z vápnitých slídovců druhohorního původu na levé straně údolí Pokratického potoka severně od Litoměřic. Vyskytuje se zde řada významných druhů rostlin, především našich orchidejí (vstavačovité) - střevíčník pantoflíček, vstavač nachový atd. Území je velmi významné také zoologicky - vyskytují se zde často unikátní a velmi vzácné druhy bezobratlých živočichů, především měkkýšů (celkem zde bylo nalezeno 57 různých druhů měkkýšů), pavouků, brouků (200 druhů) a zejména motýlů (980 druhů). Celá stráň je velmi teplá. Nalézá se zde velmi pestrá směsice bylinných společenstev s výskytem mnoha vzácných a ohrožených druhů teplomilných a suchomilných rostlin a živočichů. Je připravováno rozšíření chráněného území až na celkovou rozlohu 12 ha.
Holý vrch u Hlinné
Přírodní rezervace. Zbytky čedičového příkrovu, které tvoří až desetimetrové sloupce. Výskyt ohroženého koniklece otevřeného, koniklece lučního českého a dalších rostlin.
Vrchol Plešivec
Při úpatí tzv. Ledové jámy (odtud starší název) jsou dutiny ohraničené čedičovými balvany, v nichž se udržuje led a sníh do pozdního jara až léta - chráněný přírodní výtvor. V dutinách suti se hromadí těžký studený vzduch, který vlivem dokonalého utěsnění slehlými zvětralinami v dolní vanovité části suti nemůže proudit. Pod vrcholem se nachází tzv. Ledová studánka se stálou teplotou 5 - 7°C , na jižním svahu se nachází barokní kaple sv. Jana z r. 1660, poblíž se nachazejí staleté duby.
Rozhled: západně údolí Labe u Litochovic s Lovošem, jižně zřícenina Kamýk, za ní Labe s Lovosicemi, vzadu vlevo Házmburk a vpravo Košťálov.
Přístup: Pěšky z obce Kamýk po modré značce KČT okolo kaple sv. Jana.
Krkavčí skála
Krkavčí skála (445 m) – je koncovým bodem rozsochy, která vybíhá směrem k západu z masivu Varhoště a odtud pak spadá velmi strmými srázy do Tlučeňského údolí.
Je odtud úchvatný pohled do Tlučeňského údolí, na protilehlý Plešivec i vesničku Tlučeň, stulenou u jeho úpatí, ale i dolů k Labi u Sebuzína.
Kočka či Kočičí vrch - Sovice či Sovický vrch
Sovice nazývaná též Sovický vrch či Kočičí hrad nebo Kočka (271 m n. m.) je výrazný skalní suk (nezalesněná skalní vyvýšenina), nacházející se asi 1 km severovýchodně od Litoměřic směrem k obci Žitenice. Čedičový vrcholek této skály z dálky někdy připomíná ležící kočku či sovu - odtud pak pochází její četné názvy. V minulosti se zde těžil čedič na štěrk, celé návrší je tedy mírně narušeno předchozí těžbou kamene. Skála je veřejnosti běžně přístupná jak od Litoměřic, tak z nedaleké silnice do Žitenic. Jedná se o oblíbené výletní místo zdejších obyvatel. Z vrcholku skály je velmi pěkný rozhled zejména na blízké město Litoměřice a jeho okolí.
