Štětí leží na pravém břehu Labe. K významným bodům krajiny patří hora Říp vzdálená 10 km, v nejbližším okolí města pak vrchy Špičák (280 m) a Sovice (273 m) . Město leží 50 km severně od Prahy a 15 km od Mělníka. Dvě vlakové nádraží, Hněvice a Štětí, se nachází na důležitých dopravních tepnách Praha – Děčín a Lysá nad Labem – Ústí nad Labem.
První písemná zmínka o Štětí pochází z listiny datované do roku 1314. Až do 50.let 20.století bylo Štětí městem zemědělským. Do 2. světové války město provozovalo pivovar a koželužnu s výrobou řemenů. Od roku 1949 vznikají na místě starého cukrovaru papírny, které se stávají největším papírenským závodem ve střední Evropě. I přes moderní ráz si město zachovalo několik historických památek.
Dominantou města je pozdně barokní kostel sv. Šimona a Judy z roku 1784. Farní kostel, zasvěcený svatým apoštolům Šimonu a Judovi, byl součástí nejstaršího osídlení ve Štětí. Podle spisovatele Friedricha Bernaua měla obec kostel již v roce 1300, fakticky je však doložen až k r. 1352. Z původního kostela přečkala přírodní kalamity pouze věž zvonice. Na hřebenu střechy nad presbytářem je sanktusník věžička se zvonkem „umíráčkem“, kterým se stále ještě zvoní při úmrtí a při pohřbech. V kostelní věži byly původně zavěšeny dva renesanční zvony. Menší zvon pocházel z roku 1530. Větší zvon Salvátor ulil r. 1626 roudnický zvonař Tomáš Fryč. Souběžně se stavebním dokončováním kostela v r. 1785 pracoval na malířské freskové výzdobě interiéru proslulý „kostelní“ malíř Josef Kramolín (1730–1802). Pozadí hlavního oltáře je ozdobeno freskami, znázorňujícími svaté apoštoly Šimona a Judu. Na stropní fresce je zachycena dramatická scéna, kdy je starý kostelík unášen rozvodněnou řekou. Také je zde vyobrazena mučednická smrt obou patronů. Kazatelna je dřevěná řemeslná práce s pozdně barokními řezbářskými doplňky a dekorem, pochází z 2. pol. 18. stol. Křtitelnice z 1. pol. 18. stol. je barokní, kamenná a má máslovitou nádržku. Varhany pocházejí ze 2. pol. 18. stol. (1792) a původně měly 13 rejstříků. Kostelní sochy zobrazují sv. Václava, sv. Františka, P. Marii, sv. Josefa a sv. Terezičku. Soška Madony s Jezulátkem v zasklené skřínce poblíž triumfálního oblouku je pozdně barokní ze 2. pol. 18. stol.
Za zmínku stojí pozdně barokní kaplička Nejsvětější Trojice z konce 18. století a novorománská kaple sv. Antonína Paduánského z roku 1850, stojící v dnešních Bezručových sadech.
Zajímavostí je sousoší T. G. Masaryka a Eduarda Beneše na zahradě Základní školy T. G. Masaryka. Jedná se o jediné známé sousoší prvních dvou prezidentů Československa.
V centru města, na Novém náměstí, je informační středisko. Sportovní a odpočinkové vyžití obyvatel umožňuje sportovní areál s koupalištěm a několik sportovních a dětských hřišť, zrekultivované nábřeží Labe s klidovou zónou, in-line dráhou, skate parkem a s přístavištěm výletních lodí Porta Bohemica, kterými je možné plout jak do Mělníka, tak do Litoměřic a dále až do Ústí nad Labem.
Po celý rok se ve městě konají akce jako masopust, historický den nebo jarmark. Každý sudý rok v červnu se ve Štětí koná jeden z největších festivalů dechových orchestrů a mažoretkových souborů FEDO, který má více jak čtyřicetiletou tradici. V okolních obcích, zvláště pak ve Chcebuzi, Radouni a Brocně, se nachází několik zajímavých kulturních památek a turistických tras.
Další zajímavé turistické a cyklistické trasy vedou přes obec Stračí a napojují se na trasy CHKO Kokořín, které procházejí krajinou ozdobenou skalními plastikami liběchovského sochaře Václava Levého. Za řekou Labe se v obci Račice nachází moderní veslařský kanál s velkou možností sportovního využití a možností aktivního trávení volného času. Více informací na webových stránkách www.stetsko.cz nebo v informačním centru města.
