Nejstarší zmínky o Slavětínu pocházejí z r. 881. Václav Hájek v České kronice píše, že v r. 881 Kníže český Hostivít nařídil," aby se při Ohři některé hrady opravovaly proti nepřátelům,totiž Slavětín, Kysinku a Budinku" atd., což znamená, že Slavětín již tehdy znamenité a hrazené městečko bylo. Spisovatel České kroniky Jan Bečkovský jmenuje i hrad Slavětín. Slavným rodákem Slavětína je spisovatel a cestovatel Konstantin Biebl. Konstantin strávil ve Slavětíně dětství a vystudoval gymnázium v nedalekých Lounech. Vedle vstupu do kostela sv. Jakuba Většího najdete jeho hrob. 

Kostel sv. Jakuba Většího
původně románský, v gotickém období rozšířený o presbytář s hrotitými okny. Ze 2. pol. 70. let 14. stol. pocházejí pozoruhodné gotické fugurální fresky s černou lineární konturou, zaplňující celou plochu stěn jednolodního prostoru až po klenbu. Fresky patří k nejlépe zachovaným uceleným souborům v Čechách. Na hlavním oltáři je 12 malovaných desek ze života Ježíše Krista. Věž při západním průčelí kostela pochází z r. 1837, kostel restauroval r. 1881 J. Mocker. Vedle vstupu do kostela je hrob Konstantina Biebla. V sousedství kostela se zachoval hodnotný areál barokní fary z l. 1753-1759. V jednom z vrcholů trojúhelné návsi stojí sousoší sv. Jana Nepomuckého s barokním soklem, na který byly r. 1900 osazeny plastiky J. Havla ze Slaného.

Kaple Navštívení Panny Marie
Osmiboká kaple s přisazeným hranolovým presbytářem. Vnější stěny člení jen štukové pilastry bez hlavic a hlavní římsa, loď má vysoko položená okna. Střecha lodi je zvonovitá, završená špicí s makovicí na hřebeni valbové střechy. Vnitřní zařízení bylo bohužel odvezeno. Kaple stojí nad silnicí asi 200 m před vjezdem do Slavětína.