Obec, ležící severovýchodně od Štětí, je doložena v písemných pramenech již roku 993. Zdejší kostel svatého Petra a svatého Pavla je pravděpodobně jedním z těch prvních 20 kostelů, které nechal ve svém knížectví postavit kníže Boleslav II. Chcebuz je tedy nejstarší doloženou obcí zdejšího regionu. Hlavní chcebuzská ulice ústí do svažité oválné návsi, jejíž dominantou je barokní kostel sv. Petra a Pavla.
Kostel zcela vyhořel r. 1656, ale Pachtové jej nechali provizorně rekonstruovat k bohoslužebným účelům r. 1684.
Pozdější majitel panství hrabě Hubert Karel Pachta z Rajova dal po dalších 100 letech vyhořelý kostel zbořit a v letech 1781–1784 zde financoval novostavbu kostela, který je dnes hodnocen jako vynikající barokní architektonická památka. Půdorysně je to prosté jednolodí s půlkruhovým závěrem prebytéře (kněžiště) a průchozí věží v západním průčelí. Loď a kněžiště je sklenuto čtyřmi poli ploché klenby. Na stropě jsou fresky J. Kramolína z roku 1784. Na hlavním oltáři z druhé poloviny 18. století je obraz namalovaný Ignacem Raabem a zlacená řezba.
Ve věži byl zavěšen zvon z r. 1566 , který ulil známý zvonař Brikcí z Vimperka. Druhý, větší zvon pocházel z r. 1610. Oba zvony měly české nápisy. Kolem kostela se rozkládal původní hřbitůvek, ohrazený kamennou zdí, nahoře s plastikami. U západního vchodu do kostela je hrobka snědovických hrabat Claryů. V kostelní věži bývaly zavěšeny 4 zvony, na dvou větších se nalézaly staré české nápisy.
Dnes už zbyl v kostelní věži pouze nejstarší zvon s dobře čitelným textem. Ostatní tři zvony zmizely při rekvizicích v obou světových válkách. Původní hřbitov, umístěný kolem kostela v centru obce, musel být podle nařízení císaře Josefa II. přemístěn mimo obydlenou část obce, což platilo pro celou monarchii, a tak i zdejší hřbitůvek se r. 1786 dočkal zrušení a přeložení severně od obce.
Vysoká věž kostela je pohledově velmi exponovaná a díky své poloze na návrší vévodí zdejší krajině. Naproti kostelu stojí krásný barokní sloup z roku 1788. Na jeho vrcholu je umístěná socha Panny Marie, po stranách se nalézají svatí Jan Nepomucký a Vavřinec. Na podstavci sloupu je umístěný znak Pachtů z Rájova, kterým v době jeho vzniku Chcebuz patřila. Jednou ze zajímavých památek Chcebuze je stará školní budova postavená roku 1857, která stojí rovněž na návsi.
Až do r. 1945 se v ní vyučovalo německy, potom česky do r. 2000, kdy bylo vyučováni ukončeno pro nedostatek děti. Naproti škole se nachází pozůstatky bývalého, původně renesančního zámku s poplužním dvorem (postaven roku 1544), který byl administrativním centrem zdejšího panství. V obci se dochovalo mnoho pozdně barokních i empirových domů z počátku 19. stol., některé jsou zděné se štukovým dekorem, jiné jsou roubené. Řada z nich dnes slouží jako rekreační chalupy.
Na místním hřbitově naleznete architektonicky zajímavou hrobku - mauzoleum zámožné obchodnické rodiny Laufkeovy z Radouně z roku 1883. Od hřbitova na severu obce je při dobré viditelnosti nádherný pohled na České středohoří. Od bájemi opředené hory Říp, která na jihozápadě osaměle vystupuje z polabské nížiny, až k mohutnému Sedlu na severozápadě se táhne nepřetržitá řada menších i vyšších vrchů v několika panoramatických stupních, z jejichž středu se jako vládce vypíná majestátní Milešovka.
Pouhým okem bývají dobře viditelná města Roudnice a Litoměřice. Dále na východ dominuje půvabně utvářená hora Vlhošť a kupole zvonovitého Ronova, korunovaná hradní zříceninou. Chcebuz je vyhledávanou destinací filmařů. Posledním dílem, které se v obci natáčelo, je historický film Lidice.
