Jednolodní kostel sv. Floriána, ve stylu saské renesance z přelomu 16. a 17. století, je součástí významného zámeckého komplexu vystavěného v době renesance a baroka. Kostel vznikl jako soukromá luteránská kaple Panny Marie pro zámeckou rodinu a čeleď, k zasvěcení sv. Floriánovi došlo až se zřízením římskokatolické farnosti Krásné Březno v roce 1897. Nádherná žebrová síťová klenba v kostele cituje o sto let starší stavební tradici, diamantové portály jsou naopak typickým znakem (nejen saské) renesance; patrové empory odkazují k luteránskému vyznání majitelů panství rytířů z Bünau. Nejhodnotnější částí mobiliáře je zcela unikátní původní hlavní oltář s alabastrovými reliéfy z poč. 17. st., ústředním motivem oltáře je nezvykle rodokmen Ježíše Krista. Původní zvony z roku 1601 nevyčíslitelné hodnoty se nedochovaly (největší byl zrekvírován pro válečné účely roku 1917, zbývající dva zmizely koncem 90. let 20. století). V roce 2008 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku, nově prošel celkovou obnovou, nedílnou součástí bylo vytvoření nových zvonů. Kostel je jediný zpřístupněný objekt ve správě NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem. Objekt nemá bezbariérový přístup (5 schodů).