Přírodní rezervace Kozí vrch
Přírodní rezervace Kozí vrch – mezi Mojžířem a Neštědicemi - 379 m vysoký dominantní skalnatý kopec homolovitého tvaru, který směrem k jihozápadu spadá strmou skalní stěnou k Labi, kde rostou některé zvláště chráněné druhy rostlin.
Přírodní rezervace Sluneční stráň
Přírodní rezervace Sluneční stráň se rozkládá na strmém svahu rozsochy Vysokého Ostrého nad Brnou. Vyskytují se zde hojná teplomilná rostlinná společenstva s četnými chráněnými druhy na pestrém geologickém podkladu. Na teplé a suché stráni roste 233 druhů rostlin.
Přírodní rezervace Rač
Rač je přírodní rezervace nacházející se v katastrálním území zaniklé obce Lochočice v okrese Ústí nad Labem, na jižním svahu znělcového vrchu Hradiště u Habří, který geomorfologicky náleží Českému středohoří. Důvodem zřízení je ochrana teplomilných společenstev a ukázka sukcese na bývalých obdělávaných pozemcích.
Národní přírodní památka Vrkoč
Vrkoč je charakteristický skalní útvar, tvořený vypreparovanou čedičovou žílou, která vybíhá z labského údolí nad železniční tratí u Vaňova. Je přímo učebnicovou ukázkou sloupcovité odlučnosti čediče, jehož sloupce jsou uspořádány do tvaru obráceného vějíře. Mezinárodně známá geologická lokalita.
Přírodní památka Magnetovec
Přírodní památka Magnetovec – nad obcí Velké Březno v nadmořské výšce 520 m se nachází bizarní skalní útvary, mezi nimiž vyniká 8 m vysoký Skalní hřib, vzniklý ze dvou lávových příkrovů, různě odolných vůči zvětrávání.
Průčelská rokle
Průčelská rokle – 3 km dlouhá hluboká skalnatá rokle mezi Brnou a Němčí. Průčelský potok, který roklí protéká, pramení u obce Němčí v nadmořské výšce 620 m a ústí do Labe v Brné. Na 3 km překonává výškový rozdíl 480 m a tvoří malebné kaskády. Málo známým faktem je, že temná romantika Průčelské rokle zřejmě byla jedním z inspiračních zdrojů německého romanopisce Karla Maye.
Trpasličí kameny
Trpasličí kameny (671 m) – pověstmi opředené skalky nedaleko Němčí (620 m), nejvýše položené obydlené osady v Českém středohoří.
Skalní útvar Kanón
Část skalnatého svahu, který příkře spadá k Labi, byla v novověku odtěžena a už v roce 1900 byla na Kanonu vybudována vodárna. Zdejší místo má však velmi dlouhou a zajímavou historii. Vypovídají o ní archeologickké nálezy už z mladší doby bronzové, kdy na ploše ostrožny vzniklo opevněné sídliště. Historickým výzkumem zde byla prokázána lužická a později též slovanská kultura. V 9. až 10. století se v místě dnešního Kanonu při labské cestě spojující Čechy se Saskem nacházelo strážní hradiště.
Divoká rokle
Přírodní památka Divoká rokle – severně od východního konce Mojžíře, strmá, obtížně průchodná rokle lemovaná bizarními skalami, lokalita cenné stepní květeny.
Vaňovský vrch a skalní útvar Milenci.
Milenci - dva skalní obři na úbočí Vaňovského vrchu, kteří dovedli vzdorovat všem útokům přírodních sil, neboť jsou ze zvlášť pevné horniny podobné čediči, ze vzácně se vyskytujícího monchiquitu.
Čedičový skalní útvar Čertova jizba
Čertova jizba – východním směrem přechází Průčelská rokle v čedičový hřbet, zvaný Čertova jizba. Záhadné místo se zimními vývěry teplého vzduchu.
Loupežnická jeskyně
Loupežnická jeskyně - ve svahu Zámeckého vrchu nad chalupářskou vsí Olešnice. Asi 100 m dlouhá šikmá skalní puklina s 2,5 m vysokým stupněm pod vstupním otvorem se skládá ze šesti až 5 m vysokých síní, propojených sotva půlmetrovými plazivkami. Za válek tady obyvatelé schovávali svůj majetek, dnes zde zimují netopýři.
Volská hora
309 m vysoký zalesněný čedičový vrch nad Stadicemi. Podle pověsti v hoře zmizel pár Přemyslových volů, když je Přemysl Oráč vypřáhl, aby se vydal za kněžnou Libuší. Od té doby z hory vytéká močůvka a ozývá se volské bučení.
Střížovický vrch
První sopečné výbuchy začaly ještě uprostřed plynoucích a stojatých vod. Volné výhozy se sopečným popelem padaly do vody, klesaly ke dnu a s bahnem vytvořily pravidelně vrstvené směsi zvané tufity, které naleznete na svazích Střížovického vrchu. Střížovický vrch patří do fytogeografického okresu Lounsko-labského středohoří. Je charakterizován svažitým reliéfem v pahorkatinném vegetačním stupni, relativně teplým klimatem a dlouhodobým zemědělským využíváním.
Vrch Vysoký Ostrý
Nejvyšší vrchol okolí Ústí nad Labem, 587 m.n.m. K vrcholu vedou 2 cesty, jedna prudší, ale kratší a jedna pozvolnější, ale delší. Dominantní vrch v Českém středohoří nad Ústím nad Labem. Na skalní vyvýšenině zřízena vyhlídková plošina, ze které je jeden z nejhezčích výhledů v Českém středohoří, pokud není uplně zastíněna listy z okolních stromů.
